|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
|
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky
|
|
|
Architektura Vlašské kaple v Karlově ulici v Praze - a její vliv na vývoj pražské sakrální architektur
Mafková, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Vlašskou kaplí Nanebevzetí Panny Marie v Karlově ulici na Starém Městě pražském. Především se zaměřuje na architekturu tohoto objektu. Za zbudováním kaple stojí rozrůstající se uskupení italských umělců-řemeslníků, kteří přicházeli do Prahy a kteří zde na sklonku 16. století vytvořili jedinečnou stavbu. Vlašská kaple je příkladem progresivní dynamické manýristické italské architektury, která ve zdejším prostředí nemá obdoby. Mimo jiné se dotýkám i problému identity architekta, která není do dnešních dnů prameny doložena, a otázkou vlivu na vývoj sakrální architektury nadcházejícího století.
|
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
|
Vliv antického umění na renesanční sochařství v Itálii ve 2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol.
Nováková, Tatiana ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce nesoucí název Vliv antického umění na renesanční sochařství v Itálii ve 2. pol. 15. stol. - 1. pol. 16. stol. se zaměřuje na srovnání antických děl s renesančními díly v uvedeném období. Má za cíl porovnat možné náměty antických figur, které v té době sochaři mohli použít jako předlohu pro svou tvorbu. Ústřední pozornost bude věnována těmto sochařům: Donatello, Tullio Lombardo, Michelangelo Buonarroti, Pierino da Vinci a Benvenuto Cellini. V práci je rovněž nahlíženo na mytologické náměty z hlediska konfrontace se sochou. Dalším cílem je úvod historického a politického kontextu, který měl na vývoj umělecké scény nezanedbatelný vliv.
|
|
| |
|
|
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky
|
|
|
Antonio Campi (1523-1587). Mezi manýrou a barokem.
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Přibyl, Petr (oponent)
Předložená disertační práce zhodnotila formální, stylistickou a kontextuální analýzu malířské tvorby cremonského rodáka Antonia Campiho. Monografické zpracování Antoniovy malířské tvorby doplnilo ke stávajícím syntézám řadu informací, které byly v odborné literatuře doposud zcela vynechány - buď kvůli chybějící fotografické dokumentaci, nebo z důvodu, že badatel danou lokalitu nenavštívil. Práce zhodnotila Antoniovo dílo na základě revize archivního materiálu dochovaného v milánských a cremonských státních i církevních archivech, stejně jako na základě důkladného seznámení se sekundární literaturou. Chronologie Campiho produkce byla seřazena na základě stylistické a formální analýzy a zároveň byla obohacena o řadu srovnání z oblasti lombardsko-ligurského výtvarného prostředí. Pohled na Antoniovo dílo byl doplněn o kresby a deskové obrazy, které se v posledních letech objevily na trhu s uměním. Díky tomuto zevrubnému rozboru se ozřejmilo, že jednoduchá definice starší italské odborné literatury, která Antonia Campiho chápala jako malíře, jenž svou tvorbou formoval základy Caravaggiova šerosvitného přístupu v posledních desetiletích 16. století a v prvních letech 17. věku, se ukázala jako nepřesná. Vyšlo najevo, že se s tímto názorem nelze více ztotožnit. Neustálé změny nálad, překvapení, nevypočitatelnost,...
|
|
|
Mytologické náměty v díle Josepha Heintze st.
Tomková, Adéla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se primárně zaměřuje na rozbor devíti mytologických obrazů Josefa Heintze st., jenž patřil k předním dvorním malířům císaře Rudolfa II. Úvodní část práce je věnována kulturní a hospodářské situaci druhé poloviny 16. století, akcentováno je zejména umění na císařském dvoře. Následuje malířův životopis, v jehož rámci je sledována Heintzova umělecká profilace i tvorba z oblasti architektury. Těžištěm práce je vlastní rozbor jednotlivých děl. Důraz je kladen především na literární předlohy, které byly pro jejich zpracování určující, tedy Ovidiovy Metamorfózy a Apuleiův román Zlatý osel. U každého analyzovaného obrazu je nejprve převyprávěn mýtus, z kterého výjev vychází. Poté je podán přehled základních informací o díle, tj. provenience a datace, a provedena jeho obsahová analýza s důrazem na diskrepance mezi výtvarným provedením a literárním pramenem. Konečně je pozornost věnována alegorickému smyslu znázorněných bájí, který často není na první pohled viditelný. Zde jsou využity komentáře Giuseppa Orologgiho, jimiž opatřil do italštiny přebásněné Ovidiovy Metamorfózy.
|
host ::
RSS.